Ságastallanreaiddut 

Barggu oktavuođas dus sáhttet iešguđetlágan ságastallamat mánáiguin ja nuoraiguin. Sáhttet leat spontána ságastallamat doaimmaid birra mat gevvet dál, dahje áššiid birra mat leat plánejuvvon.

Rabas jearaldagaid ulbmil lea friddja ja spontána muitaleapmi. Jearaldagat jerrojuvvojit njuolga, ja giktalit máná vástidit muitalemiin. Rabas jearaldagat bovdejit molssaevttolaš vástidanvejolašvuođaide. Geavat áinnas ávžžuheaddji dahje čilgejeaddji vuogi: 

Ávžžuheaddji: 

Mánná: «Veallájin iežan seaŋggas ikte eahkedis ja gullen ahte eadni ja áhčči riidaleigga.» 
Rávisolmmoš: «Don muitalat ahte gullet ahte eadni ja áhčči riidaleigga ikte eahkedis. Muital eanet dan birra mii geavvá go eadni ja áhčči riidaleaba.» 

Ale jeara «sáhtátgo muitalit» – dahje «háliidatgo muitalit veahá»? Geavat ávžžuheaddji (bovdejeaddji/gohčču) vuogi. 

Molssaeavttut: 

Dákkár jearranteknihkain dohkkehat máná informántan, ja duođaštat ahte máná sánit leat doarvái buorit. 

Go ná hábmet cealkagiid de dohkkehat máná informántan, ja ahte dutnje leat máná sánit doarvái buorit. 

Viidásat čájehat ahte don beroštat ja gierddat gullat mii dáhpáhuvvá. 

Čilgejeaddji: 

Mánná: «Gullen eadni čierui ja ahte áhčči lei hui suhttan ja mun nu ballájin.» 
Rávisolmmoš: «Čilge munnje mo dalle gullo go áhčči lea suhttan.» 

Molssaeavttut: 

Dakkár jearranteknihkka dagaha ahte mánná čilge mii dáhpáhuvvá, ja muitališgoahtá vásáhusainis birra ja makkár dovddut leat čadnon dilálašvuhtii. 

Go ná hábme cealkagiid de dat dávjjit dagahit ahte mánná čilge mii dáhpáhuvvá, ja muitališgoahtá iežas vásáhusa birra ja makkár dovddut leat čadnon dilálašvuhtii. 

Geardduhit maid mánná muitala duođašta ahte beroštat su ságain. Čájehuvvo ahte mánná muitala de eanet, ja beassá vel njulget jus rávisolmmoš lea boastut ipmirdan. Dehálaš lea geardduhit máná iežas sániiguin, vai dohkkehat máná giela ja luohttevašvuođa hukset. 

Mánná dovdá ahte čuovut mielde ja guldalat, jus duođaštat maid mánná muitala nivkkuhemiin ja duođašteaddji sániiguin nu mo “juste fal” ja “m-m”. Dat lea dehálaš ja ávkkálaš guldalit mánáid ja nuoraid, ja leat dilálašvuođas gozuid alde.

Dát čájeha ahte čuovut mielde ja aktiivvalaččat guldalat maid mánná muitala. Dat lea maid dutnje alddát veahkkin leat dihtomielalaš man dehálaš lea duođas guldalit ja leahkit dilálašvuođas ollásit dás ja dál. 

Čoahkkáigeassu ságastettiin veahkeha máná, erenoamážit unnimusaid, doalahit fokusa ságastallamis. Čoahkkáigeassu lea maid dehálaš sihkkarastin dihte ahte lea riekta ipmirdan dan maid mánná muitala. 

Lea dehálaš diktit máná du divvut jus dajat maidige boastut, ja giitit máná go dan dahká, ja rápmot ahte lea dehálaš ahte son dadjá go juoga lea boastut. 

Berre leat máná dásis ja guldalit eanetgo hupmat. Go jearat menddo ollu dahje menddo guhkes jearaldagaid, de it leat šat seamma dásis mánáin. 

Mánná šaddá eahpesihkar maid galgá vástidit jus šaddet menddo guhkes jearaldagat ja máŋga gažaldaga oktanaga. Dávjá mánná de vástida “jo” dahje “ii”, vástida dasa maid maŋimuš jerret dahje «mun in dieđe». Dáinna vugiin láivu gulahallan ja friddja muitaleapmi, ja ságastallan muittuha gažadeami. 

Go šaddá jaskat, de olmmoš dávjá jearragoahtá ođđa jearaldagaid go jaskatvuohta šaddá unohas. Muitte ahte bottuin sáhttá jearrat ovdamearkka dihte: «Dál šattai jaskat, orro ahte jurddašat maid nu. Maid son don smiehtat?» 

Go gierddat bottuid de čájehat mánnái ahte dus ii leat hoahppu, ahte vuorddát máná ja eahpenjuolga čájehat ahte ipmirdat ahte mánná ohcá sániid – ahte sáhttá leat váttis. 

Muhtomin leat don, rávisolmmožin, gii dárbbašat bottu, ja dalle sáhttá leat vuogas dan metakommuniseret dan bokte ahte dajat: «Dál mun dovddan ahte ferten jurdilit.» Dat addá mánnái oadjebasvuođa dahkat dan seamma – juoga mii fas nanne dutno gaskavuođa. 

Mánáin gii muitala dutnje duođalaš dáhpáhusaid birra, ferte deaivvadit lagašvuođain, searvamiin ja duohta beroštumiin. Deháleamos lea ahte don leat ieš ja lunddolaš, go deaivvadat mánáin. 

Gulahallanmáhttu oadjuda rávisolbmo leat lunddolaččat ieš. 

Go mánná muitala dutnje veahkaválddi ja illasteami birra ruovttus ja don čájehat ahte nagodat dustet máná muitalusa, de don leat veahkkin valideret máná vásáhusaid.  Mánná dovdá ahte rávisolmmoš oaidná já ipmirda su, ja dalle oažžu mánná eanet luohttámuša sutnje.  

Ollu mánát geat vásihit veahkaválddi dovdet iežaset oktonassan, ja jáhkket dávjá ahte leat dušše sii geat vásihit dakkáriid. Sáhtát muitalit mánnái ahte son ii leat áidna geas leat dákkár vásáhusat ja ahte don dovddat eará mánáid geat leat vásihan dan seamma, ja ahte ii ovttage mánás galgga leat nu. 

Lea maid dehálaš ahte muitalat mánnái mii dáhpáhuvvá lagamus áiggi, geainna don áiggut ságastit ja manne. 

Mánná sáhttá dovdat sivalažžan dan geažil mii lea dáhpáhuvvan ja heahpanit sihke go lea leamaš das mielde ja dan dihte mii dáhpáhuvvá. Mánná sáhttá dadjat ahte lea heahpat, iige leat daddjon ahte lea gávdnan sániid dahje sajáiduhttán dovddu. Muhtomin sáhttet hilgojuvvon dovddut dagahit rumašlaš bákčasa, ja danne lea dehálaš gávdnat dovddu ja addit dasa nama. Šaddá álkit eallit dovdduin ja hálddašit dan go das lea namma ja dat ipmirduvvo. 

Iešguđetlágan dovddut leat dávjá laktásan dáhpáhusaide, ja go nagodat fáhtet dovdduid ja maid dat mearkkašit, sáhttit mii sajáiduhttit dan mii lea heahpat dahje bávččaga man nu láhkai ja čatnat dan dilálašvuhtii. Mii dávjá gokčat heahpadis ja dohkketmeahttun dovdduid eará, eanet dohkkehuvvon dovdduiguin. 

Sáhttá leat nu bahá ahte illu gokčá heahpada, sivalašvuođa ja eahpesihkkarvuođa, dan mii dávjá gohčodat «pleaset», go duhtada earáid. Muhtomin dagaha dát ahte iežas jávkada ja váldá badjelasas olles ovddasvástádusa. Mánná duvdá eret iežas dovdduid ja čájeha dohkkehuvvon láhttema, nu mo suhtu ja váivvi. 

Dalle galggat muitalit mii lea rávisolbmo ovddasvástádus, ja don sáhtát dadjat: «Ii ovttage rávisolbmos lea lohpi dahkat dan maid don leat muitalan» (gearddut sániid maid mánná lea geavahan). Lea dehálaš gaskkustit ahte mánná lea dahkan dan mii dan dilis lei buoremus, ja ahte ii leat su sivva. 

Mánná dárbbaša ahte sutnje muitaluvvo čielgasit ahte lea lohpi hupmat dan váttis ášši birra mii lea dáhpáhuvvan, ja ahte lea dehálaš ahte son boahtá ságastit duinna dan birra. Don it sáhte lohpidit mánnái ahte lea dutno čiegusvuohta. Čilge ahte fertet muitalit eará rávisolbmuide vai áššit sáhttet rievdat. Muital ahte mii áigut veahkehit, ja ahte Norggas mis lea láhka mii dadjá ahte mii galgat veahkehit. 

Muhtin mánát geat leat dadjan juoga mii du vuorjašuhttá, sáhttet ságastallamis dadjat ahte eai muitte dahje eai hálit hupmat dan birra. Dalle sáhtát dadjat ahte don dieđát ahte mánát dávjá eai sáhte muitalit go sii ballet mii sáhttá geavvat go muitalit.  

Sáhtát dadjat: «Mun smiehtadan ahte leago son nie dus maid? Leago juoga man it sáhte dadjat go balat mii sáhttá geavvat jus muitalat?» Jus mánná dalle muitala ja duođašta maid ovdal lea dadjan, de lea dehálaš rápmot su go lei nu duostil ahte muitalii. Sáhtát maid dadjat ahte anát árvvus go sus lei luohttámuš dutnje ja sáhtii dutnje muitalit. 

Lea maid dehálaš muitit ahte mánás lea riekti, muhto ii leat geatnegasvuohta muitalit. Soaitá mánná ii hálit muitalit eanetgo lea muitalan, ja dan ferte doahttalit. Mánná mearrida maid son hálida mii galgat diehtit, ja goas mii beassat dan diehtit. 

Vaikke vel don dovddat garrasit ahte mánás leat dieđut maid ferte beassat muitalit, de ii galgga mánná bággejuvvot. Soaitá mánná boahtá ruovttoluotta du lusa maŋit áiggis go don leat vuogas láhkai čájehan ahte don beroštat sus ja anát su árvvus. 

Lea dehálaš ahte don dattege árvvoštalat ahte dieđátgo doarvái vai sáhtát gávnnahit mo viidásat dagat, ja ahte aktiivvalaččat bovdet máná ságastallat duinna eanet maŋit áiggis.

 
Eará resurssat: