Buotlágan veahkaváldi dagaha ahte mánát ballet ja dovdet streassa, sihke ovdal, dan botta go dáhpáhuvvá, ja maŋŋá veahkaválddálaš dagu. Go vásiha veahkaválddi de dat sáhttá hehttet oahppama ja dagahit ahte mánát láhttejit ráfeheamet dahje geassádit earáin.
Sáhttá leat fysalaš, psyhkalaš dahje seksuála veahkaváldi. Váilevaš čuovvuleapmi ja ráhkisvuohta ja leat vihtanin veahkaváldái definerejuvvo maiddái veahkaváldin mánáid vuostá. Veahkaváldi rievida mánáin dan maid sii dárbbašit, namalassii einnostahttivuođa ja ovddasmorraša. Mánát geat vásihit veahkaválddi sáhttet leat erenoamáš hearkkit streassafáktoriidda mánáidgárddis dahje luohkálanjas, ja sáhttet reageret garrasit áššiide almmá ahte rávisolbmot sin birrasis ipmirdit manne. Vaikke vel mánná leage oadjebas birrasis, de ii vealtameahttumit dovdda oadjebasvuođa.
Filmmas, mii lea dás vuolábealde, deaivvadat mii Mariusain skuvllas (filmma oasálaččat leat neavttárat):
Mearkkat mat čájehit ahte mánát ja nuorat vásihit veahkaválddi ja illasteami.
Mánát geat jámma loavkašuhttot, leat dávjá olles áiggi «alárbmagearggusvuođas». Máná jierbmái lea váttis bidjat oktii muitogovaid ja ipmirdit ahte ii šat leat váralaš dilálašvuođas. Sáhttá šaddat ahte sii leat badjelmeare aktiverejuvvon ja vásihit rumašlaš ráfehisvuođa, leat mášoheamet, sis leat fáhkkatlaš reakšuvnnat, leat hyperaktiiva ja suhtus. Eará mánát sáhttet leat menddo unnán aktiverejuvvon, šaddet passiivan, fuolaheapmin ja servet dilálašvuođaide unnán dovdduiguin.
Fuomáš ahte listu mii lea dás vuolábealde mas leat mearkkat sáhttet leat mearkkat maidda leat eará sivat go veahkaváldi, illasteapmi ja fuolahusváili.
Psyhkalaš mearkkat:
- Mánná healkkeha johtilit, lea vuorrádusas
- Konsentrerenváttisvuođat ja mášohisvuohta
- Ahte eardu johtilit ja suhtiha
- Ahte lea hui dárbu leat hui lahka olbmo, dahje justa nuppi láhkai: hilgu guoskkaheami ja lagašvuođa
- Gárrenávnnasváttisvuođat
- Iežas hávvádeapmi
- Muittohisvuohta
- Maŋŋonan ovdáneapmi – dahje ahte mánná ii šat máhte maid ovdal máhtii (omd. ahte cissagoahtá buvssaide).
Fysalaš mearkkat:
- Ahte lea sáhpodan
- Vahágat čalmmiin ja ámadajus
- Buollánvahágat
- Ahte jámma leat rumašlaš bákčasat, omd. čoavje-/oaivebávččas
- Vahágat maid čilgehusat dahje muitalusat mo leat šaddan leat jáhkkemeahttumat dahje mat rivdet
Veahkaváldi hábme máná vuoiŋŋamaččaide
Streassa maid veahkaváldi ja illasteapmi dagaha váikkuha máná vuoiŋŋamaččaide. Min vuoiŋŋamaččat gierdá streassa muhtin muddui, muhto jus mánná jámma vásiha garra streassa ja nođiid, de das sáhttet leat váikkuhusat.
Mánát ja nuorat geat leat vásihan veahkaválddi geavahit dávjá ollu fámuid čuovvut mielde čuožžila go vahátlaš dilálašvuohta. Ovdamearkka dihte leat sii áicilat jus váhnen rahpá vuolaboksa, dahje guldala dárkilit leago váhnen čielggus vai gárremin, go boahtá ruoktot.
Áicilvuohta čuohcá garrasit dehálaš strategiijaid ja oahppama ovdáneapmái. Vásáhusat darvánit rupmašii, ja dilálašvuođat mat muittuhit sáhttet dagahit garra reakšuvnnaid mánáide.